2.kapitola

1. listopadu 2011 v 17:10 | Tinkerka |  Věčný smutek

Embry už zmizela v dálce a mě se oči zalili slzami. ,,Stalo se vám něco?'' zeptala se někdo vlídně za mnou ,, Embry mi utekla'' otočila jsem se a tam stála Alice (Alice) ,, Kdo je Embry?'' řekla a podívala se směrem, kterým sem běžela ,, Embry je můj kůň'' řekla jsem a z očí mi stékaly slzy. ,,Je tu nějaký kůň?'' podivila se a najednou se s lesa vynořila Embry a popostoupila ke mně ,, Ty jedna, co jsme si řekly o tom utíkání měla jsem strach'' řekla jsem jí a pohladila jí po šíji ,, To je Embry'' řekla jsem a nasedla jsem na kobylku ,, Jsem ráda že se ti vrátila, příště si dej větší pozor'' usmála se a zamávala mi a já se rozjela zpět k domovu.
,, Zlobidlo, co tě vyděsilo?'' zeptala jsem se jí, věděla jsem že neodpoví, ale stejně jsem na ní stále mluvila. Dala jsem jí do její skromné stáje a ona mi zafrkala na dobrou noc. Šla jsem do domu a hned do kuchyně, měla jsem obrovský hlad. Jako vždy jsem si dala salát co si připravuji, když jsem se posadila, všimla jsem si modřiny na ruce, zřejmě byla potom pádu.
,,Co to máš na ruce?'' zeptal se podezíravě Charlie ,, Spadla jsem s Embry, ona se splašila'' řekla jsem a schovala jsem si modřinu rukou. Šla jsem nahoru a začala jsem se učit, pořád jsem si pročítala stránky a nudila se víc a víc. Potom mi zazvonil telefon ,, Ahoj mami'' řekla jsem do telefonu ,, Ahoj zlatíčko, tak co škola?'' ,, Je to dobré, našla jsem si dobré kamarády'' ,, To jsem ráda a co Embry?'' ,, Dneska se mi splašila, ale vrátila se'' ,, To je celá ona, jinak sme teď s Philem (jejím přítelem) našly pěkný domek u lesa.'' ,, Mami, ale já se nebudu zase stěhovat, třeba v pololetí!'' ,, Jo, to vím, právě jsem ti chtěla navrhnout že by si sem jezdila na víkendy'' ,, Jo to by šlo'' ,, A co máš nějaký kamarády co taky jezdí na koni'' ,,Blázníš? Tady nejsou koně široko daleko, hele jsem už ospalá jdu si lehnout'' ,, Dobrou'' řekla Máma a zavěsila.
Ráno jsem se probudila a šla jsem k Embry, Embry ležela v boxu a hrozně špatně dýchala. ,, Tati, Embry je zle!'' vykřikla jsem vyděšeně ,, Už jsem zavolal veterináře, přijede za hodinu, ty jeď zatím do školy'' řekl po chvilce a já šla pro věci a jela jsem do školy, celou dobu jsem ale musela myslet na Embry.
,,Ahoj, co ti je?'' zeptala se Jessica, byla jsem opřená o své auto, škola začínala asi za hodinu ,, Nic, Embry je na tom špatně'' řekla jsem ustaraně ,, To mě moc mrzí, vyprávěj mi o ní'' řekla Jessica a opřela se o auto, já jí začala vyprávět o Embry a o jejím střeštěném hříběti, dostala jsem jí, když jí bylo 18 let, ale chodila jsem k ní už nějaký ten rok, teď jí bylo 25 let a já věděla že jednou ta chvíle přijde.
Zazvonila a já si vzala věci, rychle jsem šla do třídy. Snažila jsem se soustředit na školu, ale nešlo to. Když byl oběd, zaraženě jsem seděla u stolu a přitom jedla jablko. ,, S Embry to bude dobré, uvidíš'' usmál se Mark ,, Doufám'' špitla jsem.
Nastupovala jsem do svého auta a rychle jsem jela domů, vběhla jsem do stáje, ale Embry nikde nebyla. ,, Tati, kde je Embry?'' zeptala jsem se táty ,, Zlatíčko, ona byla stará a veterinář ji musel uspat, měla těžkou nemoc.'' S brekem jsem vyběhla ven do lesa, tam jsme s Embry trávily nejvíce času. Sedla jsem si na pařez poblíž potoka, rozbrečela jsem se a slzy spadaly na zem jako děšť.
,, Je ti něco?'' zeptal se někdo přede mnou, zvedla jsem hlavu a podívala jsem se, byla to Rose ,, Ne, nic, to je dobrý'' řekla jsem a otřela jsem si slzy. ,, Něco ti přece musí být, když brečíš'' řekla vlídně a přistopila ke mně blíž ,, Ne, nic, já .... to je osobní'' řekla jsem a zvedla jsem se a otočila jsem se směrem k domu ,, Aha, tak nic, počkej, ty si ta holka co jí včera utekl ten kůň!'' řekla polohlasně ,, Jo, to jsem já'' řekla jsem a otočila jsem se k ní ,, Stalo se snad něco tomu koni?'' zeptala se a mně stekla další slza ,, Jo, ten kůň umřel'' pohled jsem směřila do země ,, To mě moc mrzí, nechceš nějak rozveselit?'' zeptala se ,, Ne to je dobrý, jsem ten typ co trpí sám'' otočila jsem se ,, Ale díky'' ,, Tak ahoj, brzo to přejde'' řekla, ale já věděla že to nepřejde.
Večer jsem volala mámě ,, Koupíme ti s Philem koně!'' řekla sebejistě ,, Ale já nechci náhradu za Embry!'' ,, To nebude náhrada, bude to nový mazlíček, řekni si plemeno a my s Philem ti vybere nějakého koně'' ,, Mami, ne to je dobrý, ale když na tom trváš tak třeba achatelského koně, ale třeba až odmaturuju'' ,, Ne, budeš se tam nudit ...... hele tady ten inzerát je bezva: Prodám achatelského koně - 5 let, obsednutý, vhodný na rekreaci'' ,, Ne mami, to je dobrý, jdu si lehnout'' položila jsem to a přehodila přes sebe deku.
Do školy jsem vyjela zase dřív, opřela jsem se o auto, pršelo, ale mně to bylo jedno. Stála jsem v děšti a sledovala pohledy směřené na mně z různých aut. Byla jsem promoklá na kost, když ke mně přišla Jessica ,, Co je ti, pojď se schovat dovnitř do Markovi dodávky'' ,, Ne to je dobrý, já to tu přetrvám'' řekla jsem, přijelo auto s Karlinenovými a Jessica se vrátila zpět do dodávky, já očima přejížděla po všem co se nehýbalo, všechno mi připomínalo Embry, dokonce jsem ji záhlédla jak běži do lesa, prudce jsem se otočila a viděla jsem jí jak se mnou kluše po lesní cestě naproti silnici.
,, Jsi cvok!'' řekl Edward a přišel ke mně, proč tu takhle stojíš ,, Ne, cvok nejsem, stojím tu protože ..... chci něco vidět'' řekla jsem naštvanně ,, Pojď s toho deště'' řekl ,, Ne!'' řekla jsem podrážděně ,, Hmmm ..... tak si tu tedy zůstaň'' řekl a otočil se zpět, sedl si k nim do auta a já mlčky sledovala vše kolem sebe, když zazvonilo já už měla mokré oblečení a vůbec mi nebylo dobře. ,, Půjčím ti oblečení mám ho tu v přípradě nouze'' řekla Jessica ,, Tak jo, díky jsi kamarádka'' řekla jsem ,, Můžeš mi vysvětlit proč si tam stála?'' řekla nabroušeně ,, Víš ..... Embry ..... ona ..... umřela'' zakoktala jsem a ona po mně hodila svoje oblečení, rychle jsem se převlékla na záchodě a vyšla jsem ven ,, Proboha, to nemůžu nosit'' řekla jsem, když jsem se podívala do zrcadla, měla jsem růžovou mikinu, tričko bylo býlé a mělo zvláštní černé znaky, džíny byly v poho. ,, Neměla si tam stát'' řekla nabroušeně ,, Hmm ...... asi máš pravdu'' řekla jsem a kýchla jsem ,, Celá hoříš, vezmeme tě k zdravotníkovi'' řekla, když mi položila ruku na čelo.
Odtáhla mě ke zdravotníkovi, ten mi změřil teplotu a zavolal mému tátovi ,, Bello!'' řekl když vešel dovnitř ,, Jak tě vůbec napadlo tam stát na dešti!'' najednou přišel blonďatý chlap v zdravotnickém obleku ,, Nazdar Charlie, je tu tvoje dcera?'' řekl a prohlédl si nějakou složku ,, Můžeš mi prozradit proč si tam stála?'' zeptal se ,, Tati já jí vyděla, vidím jí všude'' začla jsem ,, Bello Embry už tady není, víš Tome, včera Belle umřel kůň a zřejmě si myslí že jí vidí'' řekl a podíval se na mně ,, Je možné že jí vidí, je to ze záchvatu smutku, stává se to, ale přece kvůli tomu nebudeš hodinu stát na dešti, na pár dní se vylež, nic vážného to není'' řekl a Charlie se na mně podíval ,, Běž ven a zavolej mámě, já vyplním papíry'' ,, Tati bude vyvádět, už teď mi chce koupit nového koně'' řekla jsem naštvanně ,, Myslím si že ti nový kůň prospěje'' řekl a já naštvanně vzala telefon a přehodila přes sebe kabát, který mi táta přinesl ,, Ahoj mami, promiň, já ti to vysvětlím večer'' řekla jsem do hlasové schránky.
,, Už vím proč si tam trucovala'' řekl Edward ,, Já netrucovala, já něco chtěla vidět'' ,, svého koně už neuvidíš, je to kruté, ale on už není tady'' řekl a vzal mě za rameno ,, Já ho viděla! Víš ani přesně nevím jak se jmenuješ, nemůžeš mi prozradit tvoje jméno?'' shodila jsem jeho ruku s ramena ,, Já jsem Edward, ale to ty víš, ty si Bella, no Bello už musím, ahoj'' řekl a to právě zazvonilo.
Dny v posteli mě vůbec nebavili, byla už sobota a já se pomalu uzdravovala. V neděli mi bylo už dobře, v pondělí zase hurá do školy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VaJa VaJa | Web | 1. listopadu 2011 v 18:26 | Reagovat

Ahoj, u mě na ranchi je zápis! :)
jinak supr příběh :P

2 Lucius44 Lucius44 | Web | 2. listopadu 2011 v 14:44 | Reagovat

Moc mě nebaví číst příběhy,celkem mě bolí oči :( nezlob se

3 Lucka Lucka | Web | 2. listopadu 2011 v 15:08 | Reagovat

prepáč, ale ja dlhé príbehy skracujem... ale ináč dobré

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama